Recenze • The Elder Scrolls IV: Oblivion

RPG pozitivní hráči čekali na Oblivion jako na smilování boží. A po pár letech slintání nad screenshoty dostali, co si tělo žádá... Musím přiznat, že jsem byl ze začátku skeptický a zdráhal se uvěřit velkohubým prohlášením Bethesdy o offline MMORPG. Nepatřím mezi hráče, které lze snadno ohromit. Ale po nainstalování a zapaření jsem musel i já uznat, že Oblivion je skutečně něco výjimečného...

Oblivion se odehrává v hlavní provincii říše Tamriel. Ta se jmenuje Cyrodil a je velmi zalesněnou oblastí, což je opravdu příjemná změna oproti Morrowindu, který byl vyprahlou pustinou.

Začínáte tradičně ve vězení, kde vás poctí svou návštěvou samotný císař Tamrielu Uriel Septim. Říše je ve velkém nebezpečí, neboť všichni dědicové byli zavražděni, a pokud zemře i sám císař, nebude mít kdo zažehnout dračí ohně, které zabraňují stvůrám z Oblivionu (což je v Elder Scrolls něco jako peklo) vstoupit do našeho světa a začít rozsévat zkázu a smrt. Záhy je však císař také zabit a je samozřejmě na vás najít ztraceného dědice a zachránit svět. Možná vám to zní jako standardní klišé. Do jisté míry máte pravdu, ale příběh opravdu není hlavním lákadlem nejnovějšího díla Bethesdy. Tím je totiž...

...umělý svět. Neuvěřitelně propracovaný umělý svět, nutno dodat. Je to úžasné, fantastické - Oblivion se nedá hrát, ten se musí žít! Taková reálnost prostředí nemá u offline her obdoby. Svět Oblivionu dýchá vlastním životem - v lesích se prohání zvěř, NPCčka ve městech chodí do práce, do kostela, spát, dokonce konverzují o aktuálních událostech v říši! Oproti Morrowindu, který byl v podstatě jenom ohromnou krajinou s tu a tam poházenými potvorami a NPC, je to ohromný skok kupředu.

Svět Oblivionu je ohromný. Zapomeňte na to, že byste ho hráli po večerech - k něčemu takovému si prostě musíte sednout na celý den, ponořit se do hry a vychutnávat si ji. Na jednu věc si ale dejte pozor: Oblivion je droga. Snadno se na něm stanete zcela závislí a budete si říkat: Tak ještě se kouknu do tohohle dungeonu a půjdu spát... Do Oblivionu se radši nepouštějte, pokud vás čeká třeba zkouškové období nebo jiná důležitá věc. U hry jako je tato totiž klidně můžete začít ignorovat i základní fyziologické potřeby (jídlo, spánek...), takže bacha!

V umělém světě Oblivionu máte naprostou volnost konání. Můžete se klidně vykašlat na hlavní příběh a jenom si lehnout do trávy a poslouchat cvrkot cikád. Můžete se stát známým a obdivovaným hrdinou, nebo taky úkladným a nenáviděným vrahem. Můžete bojovat, co hrdlo ráčí nebo se třeba jenom procházet po městech a mluvit s NPC.

Příjemnou vychytávkou, kterou si pro nás autoři připravili, je systém cestování. Morrowind trpěl příšerně nudným blouděním, kdy jste klidně hodiny hledali místo kam máte přijít. V Oblivionu nic takového není - lokace, které objevíte (nebo o kterých vám poví NPC), se automaticky zaznamenávají na vaší mapu a můžete se k nim vrátit pouhým kliknutím myši. Jak elegantní a praktické. Navíc vás při plnění questu neustále naviguje šipka na mapě a na kompasu takže zabloudit opravdu nelze.

Systém vývoje postavy se také dočkal několika změn. V jádru je sice stejný jako v dílech předchozích (zlepšuje se to, co používáte, a po dostatečném navýšení vašich primárních skillů postoupíte o úroveň), ale každý skill má nyní několik stupňů pokročilosti, které značně zvyšují jeho použitelnost. Příklad: pokud máte jenom 10 bodíků u těžké zbroje, nebude vám poskytovat moc dobrou ochranu a bude se strašně rychle rozbíjet. Pokud budete mít 25 bodíků, bude se rozbíjet pomaleji, s 50 body ještě pomaleji, se 75 body se vám zvýší obranné číslo s těžkou zbrojí o 50%, atd. Obdobné je to u každého skillu. U magických dovedností toto určuje jaká kouzla můžete sesílat. Takže tupý barbar se směšně nízkou magií vyvolávání může používat jenom ty nejzákladnější vyvolávací kouzla. A tak to má být.

Kapitolou samou pro sebe je audiovizuální zpracování. Z okolních screenshotů je jasné, že Oblivion vypadá prostě úžasně. Pocit, který máte, když vyjdete z úvodního dungeonu poprvé do nádherné přírody, je úchvatný, a věřte mi, že minimálně stejně dobře to bude vypadat všude. Grafika si samozřejmě vybírá daň v podobě krutých hardwarových nároků, takže pokud si chcete Oblivion užít na vyšší detaily v rozumném rozlišení, připravte si opravdu hodně nadupaný počítač. Ruku v ruce s krásnou grafikou dokresluje atmosféru perfektní hudba.

Prozatím jsem na Oblivion pěl pouze chválu. Bohužel, žádná hra není dokonalá a ani Oblivionu se nevyhnulo pár nedostatků. Za prvé je to zjednodušení některých RPG prvků. Třeba zmizely skilly jako krátký meč a dlouhý meč a nahradil je jeden skill, označovaný prostě "meč". No já sice nejsem žádný expert na boj těmito zbraněmi, ale myslím si, že probodávání dýkou a máchání kolem sebe těžkým obouručním mečem jsou dvě zcela rozdílné věci a určitě by si každá zasloužila samostatný skill. Rovněž zcela vymizely kopí, halapartny a kuše, což je škoda. Uznávám, že na tom hra nestojí ani nepadá, ale zamrzí to.

Chybka číslo dvě je ale podstatně horší. Autoři se snažili zabránit syndromu božství z Morrowindu, kdy se hráč zhruba od poloviny hry stal prakticky neporazitelným. A tak vymysleli systém, kde se tuhost nepřátel přizpůsobuje vaší úrovni. Pokud se procházíte po lese jako chcípáček na 4. levelu, budou na vás útočit nanejvýš trapní vlci. Když se ale vyšvihnete na nějakou 15. úroveň, budou vás napadat podstatně silnější medvědi, zlobři, minotauři, banditi, a podobná havěť. Potud to není nejhorší nápad, i když realizace mohla být trochu lepší. Co je ale naprostá úchylárna, je zlepšování výbavy nepřátel s vaší rostoucí úrovní! Představte si, že později ve hře, až se váš namakaný borec dostane řekněme na 30. level, budou mít všichni banditi na světě nejlepší brnění co mohou mít! To pochopitelně degraduje silnou výbavu naprosto brutálním způsobem. Nejlepší magické předměty by měly být nesmírně vzácné a těžko sehnatelné, a ne aby je měl každý pobuda, kterého potkáte!

Kvůli těmto nedostatkům bohužel nemůžu Oblivionu dát maximální hodnocení. Počítám ale s tím, že to v brzké době spraví patch, popř. modifikace od tvořivých hráčů.

V dnešní době, kdy se takzvaná RPGčka omezují jenom na mlácení protivníků, je Oblivion vítanou změnou. Sice se ani jemu úplně nevyhnul trend zjednodušování RPG her, ale i tak kráčí svou vlastní cestou. A kráčí hodně sebejistě...